Tohle nebude o motorkách. Už to vlastně vím dlouho. Od chvíle kdy jsem si přetrhla achilovku na aerobiku a Rejdio začal přemýšlet jak do Finska dostat 2 sudy piva a nepřizabít se na motorce. Prostě jedeme autem. Jedeme za partou finů, jedním němcem a překrásnou finskou přírodou, i když ve zmenšeným vydání, ostrovů Aland mezi Švédskem a Finskem, kde je to více o ježdění lodí než o motorkách.

Tak sa zase ozývam po dlhšom čase, ale zima bola neskutočne dlhá, nudná a na cestovateľské aktivity, sny či plány som si musela (koniec koncov ako každý) počkať.

V létě má být v ČR v západní části holčičí motosraz. Silná motivace pro urychlené zahájení sezony, poslední servisní zásahy na motorce a horečnaté plánování jak, kdy v jakém počtu a s kým na tuhle akci jet. Včera jsme si povídali s kamarádkou, která s motorkami teprve začíná a má najeto do 2000 km kolik času zabere ujet 500 km a jak moc velká námaha to je.

Půl roku uběhlo než jsme byly schopny se znovu setkat. Upracované, vystresované skorotřicátnice, před kterými by možná i Bridget Jonesová utekla a zahrabala se 100 metrů pod zem. Není nad to vysmát se rozhihňanému mládí a s flaškou vína v jedné ruce, cigárem v druhé, smykem zadního kola na své motorce směřovat přímou cestou do pekel.

Tak ako som sľúbila idem sa s vami podeliť o moju tohtoročnú \"super dovolenku\". Písala som, že by som si rada prečítala aj niečo čo niekomu nevyšlo, tak hneď prvá sem dávam do éteru moju tohtoročnú spackanú cestu do Rumunska.

Ako tak sledujem tento blog už od začiatku roka 2009, nikto z vás nepociťuje a nemá potrebu dať svoje zážitky, postrehy a názory na motorkársky život, sem do blogu. Ale všade kde sa pozriem, ľudia hlásajú ako by sa radi slobodne vyjadrili ale nemajú kde.