400 km jezdíme s Rejdiem běžně, tedy hlavně on, když přes léto jezdí za mnou do Čech. Bydlím v Libuni u Jičína a do Partizánského je to cca právě tento počet km. Moje motorka je zaparkovaná na Slovensku, takže většinou jezdím vlakem a jen z času na čas se dostanu za řidítka a přemísťuju se po vlastní ose. Naposledy jsem přemísťovala motorku do Čech na podzim, kvůli servisu u mého oblíbeného motorčího doktora. Ten den bylo sychravo, zima a pršelo. Rejdio je zvyklý, že celou tu vzdálenost ujede cca za 4,5 až 5 hodin bez ohledu na počasí a tak začal být nervozní už ve chvíli, kdy jsem byla možná tak u Kolína  Jo…. Chvátala jsem, jela jsem co to dá a zastavovala jen na nutné pauzy, i rychlost jsem si udržovala v mezích bezpečné jízdy na vodě a nebrždění provozu.

Přesto mi celá cesta trvala déle než 6 hodin. Prostě to za tak krátký čas neumím zajet ani náhodou. Jsem brzda. Dnes mě na internetu zaujala jiná dívčina, která má motorku 2 roky a najeto 17 tisíc km. Jezdí s partou a občas,aby jim stíhala tak tomu trochu vytne a potočí plynem. 400 až 500 km prý nemá problém zajet za 4 až 4,5 hodiny. Mé obočí se zvedlo a vykroužilo dva neskladné oblouky pod ofinou, kurňa, fakt jsem asi těžkej outsider….. Zeptala jsem se jí jestli po dálnici nebo po vedlejškách a jakou rychlostí že to proboha jede. Cesta: kombinace dálnice i vedlejšek, na dálnici 150 až 170, v obci povolená rychlost, mimo obec 130. Hmmmm. Tak nevím. Asi už jsem fakt stará rašple. Brázdím českou D1 130 – 140 km/hod, hlídám si plyn, abych nebyla rychlejší a medím si, jak pěkně plynule jedu aniž by mě jiná auta ohrožovala a nebezpečně předjížděla. Jedu napohodu a v rámci možností bezpečně.

Kdysi dávno jsem též zkusila větší a velkou rychlost na dálnici, moje schopnost kontrolovat bezpečně provoz a myslet i za ostatní účastníky končila někde u 150-ti km/hod. Nad tuto rychlost už to byla vůle boží, já jedu a nedejbože aby někdo udělal něco neprozřetelného a zkřížil mi cestu. Nejezdím rychle, mám se ráda. No i mě trvalo pár tisíc km než jsem si vysledovala kde mám tu svou hranici. Tu tenkou čáru před kterou je to ještě richtik a za níž už je to spíš ruská ruleta se štěstím. Takže až pojedu na dámskou jízdu 500 km daleko, vyrazím si pěkně za jarního kuropění, posnídám kávičku a houstičku na benzínce a svým šnečím tempem do večera možná dojedu. Pokud do neděle nebudu bloudit po krásách našich rodných vlastí. Tipuju že za 8 hodin – no s obědem a svačinkou a občasnými kávičkami - za 12 hodin bych to mohla stihnout.

Proč je pro motorkáře ta rychlost takovým lákadlem? Existuje vůbec někdo, kdo dokáže jet 170 km/hod v plném provozu a má vše pod kontrolou, dokáže přečíst silnici, ostatní účastníky, předvídat???? Je možné zajet 500 km za 4 hodiny i jinde než jen po dálnici?